Okrasná zahrada (5): Jak vypadaly moderní zahrady v 19. a 20. století

Zahrady podléhaly nejrůznějším vlivům

V průběhu 19. a 20. století se zahrady měnily především pod vlivem nejrůznějších výtvarných a filozofických směrů, konzumerismu a probíhajících krizí.

V zahradách se čím dál častěji přistupovalo ke geometrickým tvarům a jednoduchým symbolům. Zároveň se používaly okázalé úpravy dekorativním zpracováním hmot a nejrůznějšími dramaticky nebo divadelně působícími efekty. Zmíněné úpravy se nejvíce ukazovaly v zahradách určených pro sociálně nadřazené skupiny obyvatel.

Období hospodářské krize přineslo další změny

V období hospodářské krize a během poválečné rekonstrukce Evropy byl vedoucím architektonickým stylem funkcionalismus. Jeho prvky se proto prosazovaly i v jednotlivých zahradách. Jelikož tento styl hlásal filozofii, že „ozdoba je zločin a dekorace jsou primitivní povahy“, odráželo se to i v zahradách, které byly opravdu jednoduché.

Ve 30. letech vznikla například Vila Tugendhat

Ve 30. letech minulého století se hojně prosazoval trend, že zahrada má být primárně místem relaxace. Významnou stavbou této doby se stala například Vila Tugendhat. Její zahrada může napovědět, k jakým výsadbám se v této době nejčastěji přistupovalo. Obvyklé byly jasně členěné, geometrické a přehledné zahrady. U jednotlivých výsadeb přitom bylo důležité, aby byly co nejméně náročné na údržbu.

A v jakém duchu se nesla 70. a 80. léta minulého století?

V 70. letech minulého století se tehdejší Československo potýkalo s nedostatkem školkařských výpěstků. Tento stav přitom vyvrcholil v 80. letech, kdy bohužel chyběly celé skupiny okrasných stromů. Z hlediska prvků se v zahradách často objevoval živý plot.

Na konci 80. let minulého století lze u soukromých staveb spatřit módu udržovaných trávníků převzatou z USA. Veřejné zahrady se mnohem více udržovaly a prakticky tak zmizely tehdejší zelinářské zahrady.