Zajímavé kultivary tisu červeného

Publikováno: 20. 2. 2023 | rubrika: Druhy tvarovaných stromů

Představujeme jednotlivé rody tvarovaných okrasných stromů v naší nabídce. V tomto článku se podíváme na dvě odrůdy tisu červeného – Taxus baccata ‘Aurea’ a Taxus baccata ‘Nissen’s Corona’.

Tis červený je náš domácí strom

Tis červený (Taxus baccata) se vyskytuje prakticky po celé Evropě, Malé Asii, v Zakavkazí a také severní Africe. U nás roste velmi roztroušeně až vzácně, považuje se za ohrožený druh a je přísně chráněný. Nejčastěji ho můžete najít kolem Berounky na Křivoklátsku, na střední Vltavě, v suťových lesích na Šumavě a v Moravském krasu. Snad nejvýznamnější lokalitou je přírodní rezervace V Horách u Terešova, kde se nachází více než 3 000 jedinců tisu červeného.

Tis červený je jehličnatý strom s jedním, nebo více kmeny. Má široce kuželovitou korunu a v dospělosti může dosahovat výšky až 25 metrů a šířky až 18 metrů. Kmen je pokrytý hladkou, červenohnědou borkou, která se v tenkých pruzích odlupuje. Z našich jehličnanů má nejtmavší jehlice. Jsou lesklé, z vrchní strany temně zelené, asi 2 až 3 cm dlouhé.

Jako většina tisů je i tis červený dvoudomá dřevina. Z nenápadných samičích květů se vyvíjí dužnatý červený míšek, ve kterém je ukryto tvrdé semeno. Právě tento pohárkovitý obal není na rozdíl od celého zbytku rostliny jedovatý. Naopak, je velice sladký a chutný.

Jde o rozmanitý a pestrý druh

Tis červený je na své nižší taxonomické jednotky a kultivary poměrně bohatý druh. Existuje více než 200 různých odrůd tisu červeného. Základní vlastnosti mají podobné a mnohdy je obtížné je rozeznat, ale v určitých parametrech se mohou od sebe i značně lišit. Jednotlivé kultivary tisu červeného můžeme rozlišovat například podle těchto kritérií:

• Vzrůst (zakrslý, středně nebo vysoce rostoucí).
• Habitus (plochý, kuželovitý, sloupovitý, vzpřímený anebo nepravidelně vystoupavý).
• Jehlice (velikost a tvar, hustota, uspořádání a především barva).
• Kůra (barva, způsob a míra odlupčivosti).

Nyní se podrobněji podíváme na dvě atraktivní, ale vlastnostmi a použitím v zahradě velmi rozdílné varianty tisu červeného.

Zobrazit tisy SKLADEM 

Tis červený – Taxus baccata ‘Aurea’

Tis červený ‘Aurea’ byl v literatuře zaznamenán už v roce 1866. Má široce kuželovitý a hustý habitus. Roste pomalu, do výšky 3 až 4 metrů. Oproti domovskému druhu má poněkud menší jehlice. Nové výhony jsou výrazně zlatožluté nebo žlutě pruhované. Druhým rokem potom jehlice zelenají a tvoří tmavší pozadí pro další žluté přírůstky. V době rašení tak poskytuje efektní dvoubarevnost.

Vzhledem k hustému, až stěsnanému růstu ho můžete použít do živých plotů, pro skupinovou výsadbu nebo jako solitéru. Často se pěstuje jako tvarovaný strom či velká bonsaj na místech, kde žluté jehlice nejvíce kontrastují s okolím a zvýrazňují tak siluetu tvarování.

Tis červený – Taxus baccata ‘Nissen’s Corona’

Tis červený ‘Nissen’s Corona’ byl vyšlechtěn v Německu, někdy kolem roku 1937. Je to plazivý kultivar, roste keřovitě, pravidelně a extrémně více do šířky. Při výšce 1,5 metru bývá široký 6 až 8 metrů. Hlavní větve se rozprostírají téměř vodorovně nad zemí a jsou velmi silné. Tvoří pěkně zaoblenou, huňatou formu, která je schopna časem pokrýt i velkou plochu.

Jehlice mají světle zelenou, svěží barvu a na větvičkách působí dekorativně. Tis červený ‘Nissen’s Corona’ najde uplatnění zejména jako půdopokryvná dřevina. Vynikne ve skalkách, na úpatí vyšších rostlin, mezi okrasnými travinami a v předzahrádkách. U tvarovaných jedinců oceníte silné větve, které stromku dodávají na věkovitosti.

RADA: Jak bylo zmíněno, obě tyto varianty tisu červeného se v mnoha ohledech liší. Proto si při výběru kultivaru tisu nejdřív zjistěte, jak bude strom vypadat v dospělosti. Přitom si dejte záležet na tom, aby vlastnosti stromu či keře splňovaly všechny požadavky a potřeby, kterých chcete v okrasné zahradě docílit.

A jaké jsou nároky na pěstování tisů?

Na kvalitu půdy není tis červený nijak náročný, protože má hluboký a bohatě rozvinutý kořenový systém. V přírodě roste často i na mělkých, kamenitých a skalnatých stanovištích. Nejlépe mu však vyhovuje propustná, vlhká půda s dostatkem živin. Půdní reakce by měla být zásaditá až neutrální, v kyselé půdě neporoste dobře.

Největší výhodou tisů je jejich nenáročnost na slunce. Zelené kultivary můžete vysadit na slunce, do polostínu i stínu. Žluté odrůdy umístěte spíše na osluněná místa, tam se rychleji a lépe zbarvují do svých zářivých tónů. V našich klimatických podmínkách je tis červený dostatečně mrazuvzdorný, netrpí znečištěným ovzduším, škůdci ani chorobami.

Vlastnosti

Zobrazit tisy SKLADEM 

YouTube kanál IMPEKA »