Ve výběru:

Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají

Okrasné jehličnany v zahradě (8): Cypřišek a jeho uplatnění

Publikováno: 12. 3. 2020 | rubrika: Okrasné jehličnany v zahradě

[SERIÁL] Poznejte okrasné jehličnany v celé jejich kráse. V osmém dílu našeho seriálu se zaměříme na cypřišky a jejich význam v moderních zahradách.

Stálezelený cypřišek má všestranné využití

Když se řekne cypřišek, co vás jako první napadne? Živý plot kolem zahrady, konifera ve skalce nebo zajímavý solitérní strom? Ano, to vše vám může lehce splnit. Právě pro svou všestrannost je cypřišek velmi oblíbený rod. Při výsadbách zastane téměř jakoukoliv roli a svými vlastnostmi je přímo předurčený k tvarování. Například v anglických zahradách tvoří cypřišek až 90 % okrasných jehličnanů.

Lidé si často pletou cypřišek s tújí (zeravem). Jsou si totiž vzhledově podobní. Oba rody se řadí do čeledě cypřišovitých (Cupressaceae), ale v mnoha ohledech se od sebe značně odlišují. Podívejme se, čím je charakteristický cypřišek.

Cypřišek (Chamaecyparis):

Je jednodomý stálezelený strom nebo keř, většinou pyramidálního tvaru.
Má hnědou brázditou kůru, která se odlupuje v šupinách anebo v pruzích.
Oblé nebo zploštělé vějířovité větévky má uspořádané do roviny.
Šupinovité, obvykle dvoutvaré listy vyrůstají z větviček ve čtyřech řadách.
Samčí šištice jsou žluté nebo červené, samičí zelené nebo fialové barvy.
Po opylování uzrávají semena s postranním úzkým křídlem a šišky potom zhnědnou.
Může dorůst až do výšky 65 metrů a dožít se okolo 1 000 let.
Pochází z východní Asie a Severní Ameriky, odkud se rozšířil do okrasných zahrad po celém světě.

Pestrá rodina cypřišků

V dnešních moderních zahradách má cypřišek své nezastupitelné místo, ať už ho použijete na stříhanou zelenou hradbu, jako volně rostoucí keř anebo jako tvarovaný strom. Šlechtěním původních šesti druhů bylo dosaženo bohaté a pestré variability cypřišků. K dispozici je několik stovek kultivarů, které se od sebe mohou výrazně lišit nejen velikostí, tvarem a barvou, ale také nároky na stanoviště a pěstování.

TIP: Přemýšlíte, jaký druh cypřišku zvolit? Před realizací výsadby konkrétní odrůdy si zjistěte, jak bude stromek vypadat v dospělosti a jaké má potřeby.

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana)

Cypřišek Lawsonův je zřejmě nejoblíbenější a nejrozšířenější druh cypřišku. Pochází ze západní části USA, hlavně z Kalifornie a Oregonu. Má kuželovitý, hustě větvený habitus a červenavě hnědou kůru. Modrozelené jehlice mají zespodu šedý lem ve tvaru písmene X a obsahují vonné silice. Po rozetření nebo při střihu vydávají příjemnou vůni.

Je světlomilný, ale dařit se mu bude i v polostínu. Nejlépe poroste v hlinitopísčité, dostatečně vlhké půdě. Dobře snáší sucho a je otužilý, ale silně větrná a mrazivá místa pro něj nejsou vhodná.

Oblíbené kultivary cypřišku Lawsonova:

‘Alumii’ (sloupovitý až úzce kuželovitý, ocelově modrý až šedomodrý)
‘Columnaris’ (velmi úzký, sloupovitý, tmavě zelený až namodralý)
‘Ellwoodii’ (nízký, široce kuželovitý, modravý až šedozelený)
‘Lycopodioides’ (kuželovitý, střechovitě uspořádaný, modrozelený)
‘Stardust’ (široce kuželovitý, sytě žlutý s bronzovým nádechem)
‘White Spot’ (sloupovitý, v létě zelený, při rašení smetanově bílý)
‘Wisselii’ (úzce kuželovitý, kuriózně kapradinovitý, modrozelený)
‘Ivonne’ (kónický, kompaktní, žlutozelený, na špičkách až zářivě zlatý)

Cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa)

Cypřišek tupolistý je domovem v jižním Japonsku a na Taiwanu. Odtud se rozšířil do Číny a kolem roku 1861 také do Evropy. Má úzce kuželovitou korunu, kterou tvoří vodorovné a na koncích převislé větve. Roste poměrně pomalu a hnědý odlupčivý kmen se tyčí do výšky až 40 metrů. Tupé šupinovité jehlice jsou zelené a na spodní straně mají výraznou bílou kresbu ve tvaru Y.

Nejraději má slunné až polostinné chladnější stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Na kvalitu půdy není náročný. Vyhovuje mu propustná, mírně kyselá, humózní půda. U žlutolistých odrůd dejte pozor, jsou choulostivější než ty zelenolisté.

Oblíbené kultivary cypřišku tupolistého:

‘Coralliformis’ (zakrslý, kulovitý, korálovitého vzhledu, modravě zelený)
‘Crippsii’ (široce rozkladitý, převisající, větévky vějířovité, sytě zlatožlutý)
‘Nana Gracilis’ (zakrslý, větvičky mušlovité, smaragdově zelený a lesklý)
‘Filiformis’ (kuželovitý, nitkovité výhony až 50 cm dlouhé, svěže zelený)

Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera)

Cypřišek hrachonosný přirozeně roste na ostrovech Honšú a Kjúšú v Japonsku. První exemplář byl do Čech přivezen roku 1865 a vysazen na zámku Hluboká. Má kuželovitou, tmavě zelenou korunu a pevně ukotvený, červenohnědý kmen. V porovnání s ostatními cypřišky je širší a řidší. Jehlice jsou výrazně zploštělé a na rubu mají bílé skvrny. Plodí zelené kulovité šištičky připomínající semena hrachu.

Jde o vápnomilný cypřišek, preferuje vlhkou, propustnou, dostatečně živnou půdu. Můžete ho vysadit na slunce i do polostínu. Vyžaduje však vláhu, bez které často prosychá. Patří mezi nejotužilejší cypřišky a dobře snáší znečištěné ovzduší.

Oblíbené kultivary cypřišku hrachonosného:

‘Plumosa Compacta’ (široce kuželovitý, hustý a kadeřavý, svrchu modrý)
‘Golden Charm’ (kompaktní, vzpřímeně kónický, jasně zlatožlutý)
‘Boulevard’ (populární, pyramidálně symetrický, stříbřitě modrozelený)
‘Filifera Nana’ (zakrslý, hustě křovinatý, převisající, tmavě zelený)

Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis)

Cypřišek nutkajský byl objeven roku 1793 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii. Vyskytuje se v lesích na pacifickém pobřeží Severní Ameriky, od Aljašky až po severní Kalifornii. Jedná se o statný, majestátní a dlouhověký strom. Má šedohnědý kmen, kuželovitou korunu a nápadně převislé větve, které vytvářejí záclonovitý efekt. Jehlice jsou drobné, šupinovité, na líci tmavě zelené a vespod trochu světlejší.

Svědčí mu vlhké, ale propustné půdy na polostinném místě. Pokud ho vysadíte na plné slunce, postarejte se o pravidelnou zálivku. Na půdní typ není náročný a je plně mrazuvzdorný. Ze všech druhů cypřišku se mu v městském a průmyslem znečištěném prostředí daří nejlépe.

Oblíbené kultivary cypřišku nutkajského:

‘Pendula’ (velmi atraktivní, široký, s výrazně převisajícími větvemi, sytě olivově zelený)
‘Glauca’ (podobný původnímu druhu, ale nápadně modrozelený)
‘Variegata’ (kuželovitý, konečné větévky bíle kropenaté, jinak zelenošedý)
‘Columnaris’ (přísně sloupovitý, větve odstávající a převisající, tmavě zelený)

TIP: Prohlédněte si naši nabídku tvarovaných stromů a vyberte si ten pravý kousek právě pro vás.

10 zajímavostí ze světa cypřišků

Cypřišky mají v dnešních zahradách a parcích důležitý význam. Nacházejí však také spoustu dalších uplatnění, z nichž některá sahají i hluboko do naší historie. Možná jste nevěděli, že:

cypřišek je tradičním zdrojem dřeva při stavbě domů, lázní, lodí a letadel,
původní obyvatelé Ameriky vyráběli ze dřeva cypřišku malé lodě, pádla, nádobí a rituální masky,
z cypřišku tupolistého se budovaly buddhistické svatyně a šlechtické paláce,
pryskyřice cypřišku se v lékařství používá jako močopudný prostředek,
v asijské medicíně se výtažky z cypřišků využívají k léčbě neuralgie,
cypřišky obsahují látky s analgetickým, antibiotickým a protinádorovým účinkem,
z pilin cypřišku Lawsonova se destiloval olej, který se užíval jako léčivá droga,
nejstarší dochovaná dřevěná stavba světa je z cypřišku tupolistého (Japonsko, asi 600 n. l.),
dřevo cypřišku tupolistého sloužilo k rozdělávání ohně třením a říkalo se mu Ohňový strom,
cypřišek hrachonosný je jeden z pěti japonských posvátných stromů.