Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají
Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají
[SERIÁL] Prozkoumejte s námi okrasné zahrady a jejich jednotlivé styly. Ve dvanáctém dílu našeho seriálu se zaměříme na římské zahrady a to, co je pro ně charakteristické.
Jako římské zahrady se označují ty zahrady, jejichž architektonický způsob výsadby používali a rozvíjeli staří Římané. Ti v minulosti striktně rozlišovali zeleninové a užitkové zahrady od rozlehlých parků a malých městských zahrad. Tyto rozdíly přitom spočívaly jak ve stylu, tak i umístění, skladbě a použití jednotlivých zahrad.
Pro nejznámější římské zahrady byl zpravidla charakteristický pravidelný geometrický tvar. Určitý vliv zde přitom přinášela perská a řecká kultura.
Uprostřed římských zahrad se velmi často nacházela kašna, nebo impozantní vodotrysk. Jednotlivé cesty v zahradě byly dlážděné a lemované rozmanitými květinovými záhony.
V římských zahradách byly květiny zpočátku vzácné. Hovoříme přitom o období králů a prvních let republiky. Postupem času se ale u Římanů probudila obrovská vášeň pro pěstování květin.
Například římský císař Heliogabalus přikázal, aby se květinami posypaly postele jeho pokoje. Stejně tak se mělo učinit u krytého sloupoví jeho paláce. Použily se převážně růže. Předpokládá se, že láska k této květině do Říma přišla z Egypta. Běžné ale bylo použití květů (např. jako součást oblečení a doplňků) zakázáno, pokud nositel neměl právo k jejich používání. Tímto právem se obvykle pyšnily jen výše postavené osoby.
Co se týče dalších květin, v římských zahradách bychom mohli najít třeba lilie, hyacinty nebo karafiáty.
Zmínit musíme ovoce, které Římané obecně hojně pěstovali. Jednalo se například o jablka, hrušky, broskve, meruňky a nektarinky. Kromě toho se pouštěli do pěstování nesčetného množství druhů švestek, a to včetně bílých a černých. Nechybělo ani hroznové víno, u kterého znali obrovské množství odrůd s kulatými i podlouhlými bobulemi. Pěstovali také moruše, pistácie, vlašské ořechy a jedlé kaštany.
Co se zeleniny týče, vsázeli Římané především na tu z čeledi brukvovitých, bobovitých, hvězdnicovitých a tykvovitých. Vypíchnout můžeme třeba zelí, hrách, fazole, tuřín, pastinák, šťovík či fenykl.
A konečně se dostáváme k okrasným rostlinám. V tomto ohledu jednoznačně vedly cypřiše, citroníky, pomerančovníky, olivovníky, vavříny, myrty a fíkovníky. Často se v zahradách objevoval také platan a jilm. K tvorbě živých plotů Římané nejčastěji používali duby. K popínání révy se používaly vrby. Zdejší živé ploty nejčastěji ohraničovaly vinice a zahrady.
Mezi nejznámější římské zahrady patří:
Tyto zahrady byly vybudovány v prvním století před naším letopočtem. Nejdůležitějším prvkem zde byly rostliny a dřeviny, které velmi často dosahovaly geometrických tvarů nebo připomínaly tvary zvířat. Součástí těchto zahrad dále byla spousta pavilonů, zastíněných arkád, chrámů, soch, fontán a lázní.
Zajímavostí je, že tyto zahrady nechal vybudovat tehdejší římský senátor Sallustius. A to díky financím, které získal nelegálně při práci na úřadě.
Druhou významnou římskou zahradou je Vettii. Byla součástí jedné z nejluxusnějších vil, jež byla objevena v archeologických vykopávkách v Pompejích. Ve zdejší zahradě se přitom nalezlo mnoho fresek, které pomohly utvořit povahu životních názorů zdejších obyvatel. Tehdejší zahradu obklopovalo 18 sloupů. Součástí dále byly fontány z mramoru a nejrůznější bronzové nádrže, z nichž vytékala voda prostřednictvím 12 malých soch.
Všechny díly seriálu o okrasných zahradách a jejich stylech najdete v rubrice Okrasná zahrada.
V dalším dílu našeho seriálu se zaměříme na egyptské zahrady.
Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »
© IMPEKA s.r.o. | všeobecné obchodní podmínky
ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign – tvoříme obchodně úspěšné weby