Ve výběru:

Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají

Japonská zahrada (7): Filosofické zásady

Publikováno: 30. 9. 2015 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. V sedmém dílu tohoto seriálu se podíváme na filosofické zásady při tvorbě japonských zahrad.

Postup tvorby japonských zahrad lze velmi přesně technicky popsat, a následně dle těchto pokynů také vybudovat. Ve skutečnosti je však každá japonská zahrada jedinečným uměleckým dílem.

Japonské zahrady sice přirozeně respektují zásady krásy a estetiky, ale rozhodující jsou zde úplně jiné kvality, a to ty, které se ukrývají v symbolismu a filosofii. Realita je dle japonské filosofie chápána poněkud rozdílně, než jak jsme zvyklí v Evropě, a to jako nestálá změna.

Neustále se měnící svět ladně plynoucí kolem nás tvoří jedinou realitu. Tato nestálost je obsažena v japonském umění a estetika japonských zahrad je založena na těchto filosofických principech.

Mono-no-aware

V překladu by se dalo říci patos, nostalgie. V současném Japonsku je nejčastěji vyjádřen třešňovými květy. Je sice pravda, že květy japonské třešně nejsou o nic víc hezčí, než například květy jabloně nebo hrušky, ale právě jejich pomíjivost je na nich to nejcennější. Tyto květy totiž mají nejkratší životnost – opadají do jednoho týdne od rozkvětu.

Stejně jako lidský život, tak i krása v přírodě není věčná a její pomíjivost je vyjádřena smutkem.

Wabi

Jednoduchost, prostá krása. Právě drobné nedokonalosti jsou mnohdy ceněny více než dokonalost. Obdivovat dokonalost, přesnost a hladké tvary umí každý, ale v Japonsku si cení mnohem více nepřesných tvarů a prasklin v kameni, které jsou odrazem starých dob.

Vše, co nese známky času, počasí, vyrobeno lidskou rukou a je nedokonalé, je preferováno před dokonalostí a ladností.

Sabi

Nejbližší překlad by mohl být rustikální patina. Vyjadřuje něco starého, plného zkušeností, pokrytého nánosem věku jako například rzí nebo patinou. Sabi tak vytváří ze starých věcí věci krásné a plné historie.

Kire

Odsazení, předěl. Zeď tvoří hradbu mezi zahradou a ostatním světem. Setkat se s touto filosofickou zásadou můžeme nejvíce u japonského stylu zahrady “suché krajiny”. Existence těchto zahrad je založena právě na jejich oddělení od okolního světa.

Kire může být chápán také jako možnost konce života, a to kdykoliv. Smrt je prostě jen “výdech, který není následován vdechem“.

Dacuzoku

Odklon od běžného vidění světa a jeho konvencí.

Júgen

Slušnost, pouze částečné zobrazení, jako nejvyšší princip je obecný rys východní, asijské, kultury. Júgen má výraznou spojitost s hloubkou našeho světa, a to skrze naši představivost.