Ve výběru:

Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají

Japonská zahrada (5): Konstrukční zásady (1. část)

Publikováno: 27. 7. 2015 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. V pátém dílu tohoto seriálu se podíváme na konstrukční zásady při tvorbě japonských zahrad.

Pokud se chceme věnovat prvkům, které se při tvorbě zahrad využívají, musíme začít základem, který tvoří kameny – tzv. „kostra“ zahrady. Neméně důležitý je také terén, vodní nádrže nebo napodobeniny vodní plochy. V těchto případech můžeme narazit na prvky jako umyvadla, mosty nebo nášlapné kameny. Téměř samozřejmostí jsou lucerny, čajovny, nebo pavilony.

Na druhou stranu rostliny jsou v japonských zahradách méně zajímavým prvkem. Narazit můžeme na malé keře, upravené stromy a mechy. Na barevnost zde narazíme málokdy. Některé typy zahrad jsou ale zcela bez rostlin.

Základní pravidla pro tvorbu japonských zahrad

respektování přírody a její krásy
tradiční nejkrásnější místa Japonska
koncepce prací starých zahradních architektů
respektování přání majitele
inovační tvorba

Zásady pro založení a úpravy japonských zahrad

Uzavřenost – japonské zahrady jsou miniaturami přírody, uzavřenými před vnějším světem a jeho starostmi a problémy. Každý prvek má hluboký symbolický význam.

Mezera (Ma) – vyjadřuje souvislost se vším, protože nic neexistuje jen samo o sobě. Všechny prvky spolu nějak navzájem souvisí.

Napodobení přírody (Šizen) – neboli přirozenost a stav, který je jí opravdu podobný. Napodobování přírody je sice nejdůležitější, ale povoleno je i idealizování a symbolika toho, co by v přírodě nikdy samo nevzniklo. Například nikdy nenajdete pravidelnou vodní nádrž v přírodě, zatímco v japonské zahradě ji můžete vytvořit.

“Formace divokých hus v letu” (Gankó) – tvar, do kterého byly objekty v zahradě rozmisťovány, například kameny. Jde o jednoduchou, přirozeně působící linii, vedoucí pohled pozorovatele.

Jednoduchost a stručnost (Kanso) – na základě japonského doporučení o zahradách – méně je více. Základem je odstranit vše, co je zbytečné a složité, a jeden kámen tak může představovat celou horu.

Skrytý celek (Meigakure) – zásadou je, že není možné vidět všechny prvky celku z běžného pohledu. Vždy je zapotřebí najít správný úhel pohledu, ze kterého bude možné je všechny pozorovat.

Perspektiva – úprava vhodnější spíše do větších zahrad. Spočívá v tom, že vzdálenější kopce jsou tvořeny menší než ty bližší, ale umělé vodní prvky jsou použity jako popředí. Protože jsou to plochy, snižují pohled ze země, takže se zdá, že pozadí je vyšší a vzdálenější než popředí.

Nepravidelnost nebo asymetrie (Fukinsei) – symbolem této rovnováhy je neúplný kruh, který vyjadřuje nedokonalost. Příroda je totiž plná krásných a harmonických prvků, které jsou ovšem víc nesouměrné než dokonale vyvážené.

Liché počty – více než sudá čísla najdete v japonské zahradě čísla lichá, a to v počtech prvků a objektů. Zároveň jsou i rozmisťovány do pozic, které představují geometrický tvar trojúhelníku.

Vypůjčené krajiny (Šakkei) – malé zahrady byly často navrženy se záměrem začlenění do okolní krajiny a jejích objektů mimo zahradu (chrámy, kopce, stromy). Zahrada pak působí mnohem větším dojmem.