Japonská zahrada (13): Prvky zahrad

Publikováno: 21. 3. 2016 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. Ve třináctém dílu tohoto seriálu se zaměříme na prvky japonských zahrad.

Japonské zahrady se snaží co nejvíce zachytit sílu přírody. Západní zahrady se přitom od těch námi popisovaných obvykle hodně liší. To bývá způsobeno jiným vnímáním světa a rozdílnými společenskými či duchovními hodnotami.

Základní prvky japonských zahrad

Představme si nyní tři prvky, které japonské zahrady vytvářejí. Zařadit zde můžeme kameny, štěrk a písek. Jejich nejrůznější tvary či barvy vždy představují jiný symbol. Například svislé skalní seskupení obvykle vyjadřuje horu Hóraisan, která se stala jedním z legendárních ostrovů nesmrtelných.

Použijeme-li plochý kámen, značíme tak zemi. Písek či štěrk obvykle nachází své uplatnění jako pláž, řeka nebo moře. Bílé zbarvení písku znázorňuje čistotu.

Jaké kameny použít?

Každé kamenné uskupení přitom nese svůj význam. To velmi dobře ukazuje kniha Sakuteiki, jejímž autorem je pravděpodobně Tačibana no Tošicuna. Právě ten popsal význam přibližně stovky takových seskupení.

Při používání kamenů v zahradách musíme dávat pozor na jejich proporce. Velké kameny či balvany použijeme spíše ve větších zahradách, pro ty malé platí opačné pravidlo. Rozhodování o počtu kamenů symbolizuje rovněž důležitý krok. Nikdy by jich nemělo být méně než pět – jeden vysoký a jeden nízký vertikální kámen, horizontální kámen, klenutý kámen a ležící kámen.

V dávných dobách Japonci toužili po opravdu vzácných kamenech dovezených z velkých dálek. Takové prvky většinou stály obrovské jmění, a proto muselo být v období Tempó vydáno omezení pro maximální částku, která mohla být za kámen zaplacena.