Ve výběru:

Do vaší zahrady přinášíme krásu zahradních bonsají

Japonská zahrada (10): Historie (3. část)

Publikováno: 21. 12. 2015 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. V desátém dílu tohoto seriálu ještě zůstaneme v historii japonských zahrad.

Zahrady v období Kamakura a Muromači

Díky dvěma občanským válkám v letech 1156 a 1159 bylo zničeno velké množství zahrad na území Kjóta. Toto dřívější japonské město se tak přestěhovalo do Kamakury, v období Muromači poté zpět přesídlilo do Kjóta.

Nové zenové zahrady

Během tohoto období japonští mniši přinesli do Číny novou formu buddhismu – takzvaný zen. První
zenová zahrada se své podoby dočkala roku 1251 v Kamakuře. Po téměř 300 letech se Japonsko znovu otevřelo Číně a začalo zde tak proudit velké množství čínského zboží, což ovlivňovalo zdejší kulturu.

Originální zenová zahrada byla inspirována malířem Džosecu, který zavedl zcela unikátní styl malby. Pracoval s pomocí asymetrie a oblastí bílého prostoru, aby dal díky kontrastu vyniknout hoře nebo třeba větvím u stromu. Stejný úkol si přitom u zenových zahrad bere na starost bílý písek.

Nejznámější zenová zahrada

Jednu z nejznámějších zahrad tohoto stylu symbolizuje ta nesoucí název Rjóandži. Nachází se v Kjótó a je přitom pouze 9 metrů široká a 24 metrů dlouhá. Sestává z bílého písku, který má připomínat vodu. Následně zde leží 15 pečlivě uspořádaných kamenů, které představují malé ostrůvky. Nejlepší pozorovací úhel je přitom z verandy rezidence opata zdejšího kláštera.

A tak je tomu víceméně u všech zahrad tohoto období. Jsou určeny pro pozorování z jednoho určitého místa a nejčastěji vsedě, kdy si zážitek vychutnáme opravdu nejvíce.