Jaký máte typ půdy?

Publikováno: 2. 5. 2014 | rubrika: Výsadba dřevin

Víte, do jaké půdy budete stromy sázet a jak se k půdě chovat, aby byla pro vaše dřeviny ideálním společníkem?

Ideálním typem půdy je půda hlinitopísčitá s vyšším obsahem humusu. Taková půda obsahuje:

• maximálně polovinu písčitého podílu,
• minimálně 30 % hlinité složky
• a maximálně 20 % jílu.

Ne vždy ale budete mít štěstí na ideální půdu. Pak je třeba si pomoci.

Silně písčitá půda

Jestliže je vaše půda bohatá právě na písky, pak ji budete muset obohatit o organickou složku. Tato složka bude zadržovat vodu a živiny nutné pro správný růst dřeviny.

Jaká organická složka je ta pravá? Postačí vám klasický zahradní kompost, nebo se můžete vrhnout do tzv. zeleného hnojení.

Jak na zelené hnojení?

1. Plochu osejte jetelem, hořčicí či kostivalem.
2. Rostliny nechejte 2 měsíce růst až do výšky zhruba 20 cm.
3. Dříve než vykvetou a vysemení je zaryjte do půdy.

Půda písčitá

Písčitá půda obsahuje vysoké procento písku a štěrku. V praxi se jí říká půda lehká a vyhovuje pouze nenáročným suchomilným druhům dřevin.

Je dobře provzdušněná a pro vodu propustná. Propustnost písčité půdy je spíše negativní vlastností, protože voda zasakuje příliš rychle a příliš hluboko a zároveň splavuje do spodních vrstev živiny. Ve výsledku pak takovou půdu musíte často zavlažovat a hnojit.

Jak na pravidelné hnojení? 

• Využijte organická hnojiva, například chlévský hnůj.
• Hojně přidávejte rašelinu.
• Z průmyslových hnojiv je nejvhodnější rychle působící hnojivo ve formě ledků. 

RADA: Hnojte pravidelně, raději častěji a v menších dávkách.

Jílovitá půda

Je pravým opakem půdy písčité. Je velmi jemná a těžká, a špatně propustná. Určitý podíl jílu je důležitý pro udržení vláhy a konzistence, když je jej však příliš kořeny se dusí.

Může být úrodná, ale špatně se obdělává a zahřívá. Za trvalejších dešťů se rozbahňuje a tvoří se půdní škraloup, za velkého sucha na ni vznikají trhliny.

Těžké půdy vylehčujeme různými vhodnými porézními hmotami, např. rašelinou.  Potřebuje vydatně hnojit organickými hnojivy, nejlépe chlévským hnojem.

Půda humusovitá

Taková půda je  teplá, kyprá a má tmavou barvu. Důležitý je pak zvláště fakt, že tato půda zabraňuje rychlému průsaku vody a živin (viz článek o testu propustnosti půdy).

Půdy, které jsou dobře zásobeny humusem, mají kyseliny potřebné pro život v půdě a pro zásobení kořenů. Půdní kyselina uhličitá může dobře pronikat a kořeny mohou vstřebávat potřebné živiny. Uzavřený koloběh živin mezi půdou a rostlinou je pak zdrojem nevyčerpatelné úrodnosti.

V půdách bohatých na humus je potřeba minerálních hnojiv jen nepatrná. 

Půda vápenitá

Tyto půdy se u nás vyskytují velmi zřídka. Snadno se zpracovávají, ale jsou chudé na živiny a často kamenité.

Pro užitkové zahrady se moc nehodí, ale jsou znamenité pro všechny druhy skalek.

Půda hlinitá

Podobně jako vápenitá půda se i tento typ půdy u nás ve větším měřítku nevyskytuje.

Odborně se tato půda označuje jako střední, neboť je vlastně přechodným typem mezi půdou písčitou a jílovitou. Snadno se obdělává a je vhodná pro všechny zahradnické účely.

Půda se pyšní těmito vlastnostmi:

• Má dostatek humusu, prachových částic a vápna ve vhodném poměru
• Vytváří žádoucí drobtovitou strukturu.
• Není třeba ji nějak zásadně vylepšovat, stačí ji udržovat v optimálním stavu a hnojení řídit podle potřeby dřevin.

Vlastnosti půdy

YouTube kanál IMPEKA »