Japonská zahrada (3): Smysl a rozdělení japonských zahrad

Publikováno: 21. 5. 2015 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. Ve třetím dílu tohoto seriálu se podíváme na smysl a rozdělení japonských zahrad.

Japonské zahrady tvoří nesmírně důležitou součást japonské kultury a náboženství. Mají starou historii ovlivněnou náboženskými vlivy, a to šintoismem, buddhismem a taoistickou filozofií. Jejich největší hodnotou není cena jednotlivých prvků, ale hlavně jejich přehledná kompozice a harmonie každé části s celkem. Ani architekt nebo malíř nemá větší smysl pro organizaci, soulad a detail než Japonec, který upravuje svoji zahradu.

Jelikož je většina klasických japonských zahrad vyjádřením přírody, jejich úprava je přirozená a symbolická. Japonská zahrada svým klidem láká návštěvníky k meditaci nebo jen k zamyšlení, z čehož je cítit buddhistický vliv. Ten měl totiž na zahradní tvorbu v Japonsku jeden z nejvýznamnějších vlivů. Japonští mniši, kteří se vraceli z Číny, přinesli učení buddhismu do Japonska, a s ním mnoho čínských uměleckých předmětů. Černé obrazy krajiny zvané suiboku sansuiga měly velmi důležitou roli při ovlivňování vývoje zahrady.

Rozdělení zahrad

Podle použití a vlastníka rozdělujeme původní japonské zahrady na:

• chrámové – pro rozjímání a meditaci
• úředníků (soukromé zahrady)
• císařské a šlechticů – pro reprezentaci a estetické potěšení

Tradiční japonské zahrady rozdělujeme na:

• ploché zahrady
• zahrady s umělými kopci

Existuje však i složitější dělení:

• zahrady s kopci a jezery – návštěvník zahradou proplouvá v loďce nebo jde kolem zahrady
• suché zahrady, kamenné zahrady – slouží k meditaci, písek zde představuje vodu
• čajové zahrady – zahrady u čajoven
• malé uzavřené zahrady, dvorky

Co vás čeká v dalším dílu

V dalším dílu se podíváme na symbolismus japonských zahrad.

Tvarované stromy skladem 

YouTube kanál IMPEKA »