Japonská zahrada (1): Seznámení

Publikováno: 25. 3. 2015 | rubrika: Japonská zahrada

[SERIÁL] Vydejte se s námi do světa japonských zahrad. V prvním dílu tohoto seriálu se podíváme na jejich historii.

Pod pojmem japonská zahrada se skrývá způsob úpravy okrasné zahrady. Historie těchto tradičních úprav sahají až k animistickým náboženstvím. Dlouhou dobu působily na japonské zahrady čínské a korejské vlivy, ale s příchodem zenového buddhismu si tato architektura našla svou estetiku.

Nejen rozlehlé přírodní zahrady, ale i zahrady soukromé a chrámové jsou v Japonsku upraveny jako zahrady a parky. Dokonce i sadba v mísách a bonsaje bývají někdy považovány za formu zahrad.

Jak a proč začaly vznikat japonské zahrady

Tvorba japonských zahrad má velmi starou historii, ve které se odrážejí i filozofické směry – šintoismus, buddhismus, i taoismus, a kromě toho byly samozřejmě základem pro jejich vznik i výrazné náboženské vlivy. Zahrada v Japonsku měla velice dlouhou dobu spíše prestižní váhu, a to navíc mnohem výraznější, než kdekoliv jinde na světě.

Bohatý Japonec nepropadal evropským trendům, jako jsou drahá luxusní auta nebo honosná sídla, ale staral se o svou zahradu – rozšiřoval ji, vylepšoval nebo pořizoval novou, a to až do dvacátého století.

Ve své době byla tvorba tradičních japonských zahrad řemeslem, které smělo být provozováno pouze cechy profesionálních stavitelů. Tyto cechy tehdy určovaly, jakým směrem se bude vzhled zahrad ubírat. Nikdo jiný nesměl zahrady tvořit. Metody tvorby zahrad byly přísně utajovány, cizincům nebylo ani dovoleno nahlédnout do písemností, které je popisují.

Jak se tvoří japonské zahrady

Japonské zahrady si uchovávají svou krásu po celý rok. Například zimu považují Japonci za stejně okouzlující, jako jaro nebo léto. Zahradní tvorba je v japonské kultuře na stejné úrovni vysokého umění, jako například kaligrafie. Na zahrady je proto nahlíženo jako na učebnice taoismu a zen buddhismu.

Typickými prvky japonské zahrady jsou:

voda, rostliny a kameny,

terénní nerovnosti,

cesty a mosty.

Úpravy japonských zahrad se drží nejen náboženských motivů, ale hlavně zásad sadovnické tvorby (plánování a realizace parků a zahrad dle obecně zavedených pravidel, a to s využitím různých materiálů, dekorací, porostu, stavebních prací a úprav terénu).

Co vás čeká v dalším dílu

V dalším dílu se podíváme na rozdíly mezi japonskými a evropskými zahradami, na prvky anglických parků a venkovských zahrad a také na zahradní symboliku.